Vzhůru na Olymp!

Konec roku je časem bilancování a ani já jsem se tomu úplně nevyhnul. Ono takové ohlédnutí přes rameno rozhodně není na škodu – člověk se tak může poučit z vlastních chyb, ale také se pochválit za to, co se mu v uplynulém roce podařilo.

Mé ohlédnutí bude sportovní. Dovolím si ho dokonce udělat nejen za sebe, ale i za skupinku lidí, kamarádů a troufám si říct i dobrodruhů, kteří mě na mé sportovní cestě v roce 2018 doprovázeli… nebo já doprovázel je.

Cíl byl jasný – splnit něco, čemu se ve světě Spartan Race říká TRIFECTA. Jde o absolvování tří závodů Spartan Race, každý jiné obtížnosti. Pro nezasvěcené jsou to: Sprint (7 km), Super (15 km) a Beast (25 km). Vzdálenosti jsou orientační, dost často se hodnoty liší. K tomu si připočítejte ještě spoustu překážek na trati – ručkování, plazení, brodění, šplhání, trápení paměti, … a dostanete závod, který vás rozhodně vytrhne z vaší komfortní zóny a to tak, že zcela :-).

Hned zkraje je třeba říci, že někteří z nás na začátku nevěřili, že je možné to zvládnout. No a s radostí vám mohu prozradit, že se mýlili. S každým novým závodem přicházelo další odhodlání a víra, že se to musí zvládnout. Trochu mi to připomíná schody – s každým schodem to šlo dál a výš, až na konci jsme stanuli na vrcholku. Teď, když to po sobě čtu, mě napadá, že jsme se vlastně dostali až na Spartanský Olymp. Dobře my!

Tohle byl tedy náš loňský rok a já bych vám všem, co tyto řádky čtete, rád popřál, aby i tento rok byl pro vás spoustou malých schůdků, které zdoláte, až nakonec stanete na Olympu. Možná se tam i potkáme….

PS: A pokud by jste se k nám chtěli přidat, jste vítáni 😀

Autor článku: Pavel Boldiš