Proč nás honí mlsná?

Všichni to známe. Přijde to a už běžíme do špajzu nebo do nejbližšího obchodu, protože je fakt těžké odolat… Proč nás tak často „honí mlsná“, proč máme tak často nezvladatelnou chuť na sladké?

Fyziologickou příčinou chuti na sladké je rozkolísaná hladina cukru v krvi. Pokud tato hladina klesne, tělo vyžaduje rychlou energii v podobě sladkostí.Rozkolísání hladiny cukru v krvi může mít několik příčin:

1. Nepravidelná strava

Velké přestávky mezi jídly, absence snídaně apod., to vše nám rozkolísává hladinu krevního cukru. Dlouho se uvádělo, že ideální je jíst každé 3 hodiny, ale v poslední době už se objevuje stále více studií, že toto neplatí, že klidně můžeme jíst pouze 3x denně, že každému prostě vyhovuje něco jiného.

2. Stres, únava, nedostatek spánku

Stresová reakce lidí je podobná jako u zvířat měla a má za cíl ochranu organismu. Člověk aktivuje svaly nutné pro obranu, začne k nim dopravovat více živin větším množstvím krve, naopak odkrví se vnitřní orgány i kůže, snižuje se imunita. Zrychlí se tep a zvýší tlak, člověk se potí, celá situace je velmi energeticky náročná. Velmi často lidé reagují na stres zvýšením příjmu sladkostí, někdy ale naopak výrazným snížením chuti k jídlu. Záleží také na míře stresu.
Velmi důležitý je i spánek. Pokud spíte málo (ale i naopak moc), váš organismus má větší sklon ukládat tuky, zvětšuje se chuť na sladké. Ideální je spát 7 – 9 hodin.

3. Nedostatek bílkovin

Bílkoviny mají kromě jiných přínosů i velmi dobrou sytící schopnost. Pokud budeme mít jídlo sestavené např. pouze ze zeleniny a přílohy, jídlo nás nezasytí, hladina cukru brzo spadne dolů a my budeme mít chuť na sladké. Je potřeba toto jídlo doplnit bílkovinou. To ale neznamená, že každý den musíme jíst maso, ale měli bychom mít v jídelníčku každý den nějakou bílkovinu – sýry, vejce, jogurty, tvaroh, tofu apod.

4. Špatné složení stravy – mnoho sacharidů

Cílem je omezit sladkosti a sladké nápoje, ideálně je dostat z jídelníčku úplně pryč. Důležité je omezit i další potraviny s vysokým glykemickým indexem, které sice sladce nechutnají, ale také zvyšují výrazně hladinu krevního cukru, tj. jako cukry se chovají (např. některé pečivo, těstoviny). Pokud je jíst, tak v menších množstvích.

5. Psychologické aspekty

Touha po sladkostech se v psychologii interpretuje jako kompenzace nedostatku lásky. Výzkumy ukázaly, že tělo po konzumaci sladkostí reaguje podobně jako při přijímání citových podnětů. Toto je ale v případě potřeby lepší řešit s odborníkem.

6. Zvyky v rodině, ve společnosti

Možná jste také v dětství slýchávali: „Když pěkně spapáš, dostaneš čokoládičku!“ nebo „Tak co, bylas hodná? No myslím, že ano, a pro hodnou holčičku tady máme móóóc dobrou buchtičku (zákuseček, bonbónky, dortíček apod.). Nebo další nechvalně známý zvyk – „sladká tečka“ po obědě, to přece musí být! Tj. sladkost vnímáme už od dětství jako odměnu za něco, co se povedlo, a také za něco, co zákonitě přijde na konci oběda nebo s příchodem babičky – a očekáváme ji.
Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby tyto chutě na sladké nikdy nepřišly. Pokud ale přijdou, co s nimi? Dejte si ovoce, sladší zeleninu (mrkev, kedlubna), kousek hořké čokolády. A doplňte bílkoviny!

  • Ideální je tedy jíst pestrou stravu,
  • preferovat potraviny s nízkým až středním glykemickým indexem (to jsou ty, které nám tak nerozkolísají hladinu krevního cukru),
  • mít dostatek bílkovin a vlákniny ve stravě (kromě jiného mají dobrou sytící schopnost),
  • hlídat si pravidelnost stravy,
  • neméně důležité je mít dostatek spánku, do programu si zařadit i čas na relax a odpočinek, snažit se snížit hladinu stresu,
  • zkusit upravit zvyky alespoň ve svém okolí…


Pokud chcete vědět více o tom, jak sladit, jak rozlišovat cukry, proč nesladit umělými sladidly a další zajímavé informace, přečtěte si článek PharmDr. Margit Slimákové, specialistky na zdravotní prevenci a výživu.