Není zrní jako zrní (část druhá)

V druhé části článku probereme nejprve tzv. pseudoobiloviny, tj. potraviny, které botanicky nepatří mezi obiloviny, ale používají se podobně – jedná se o amarant, quinou a pohanku. Pak se budeme věnovat čiroku, u nás nepříliš známé obilovině. A závěr bude patřit rýži a kukuřici, které nám do výčtu obilovin ještě chybí.

Amarant

Botanicky není amarant obilovina, ale z hlediska použití ji tak můžeme vnímat. Pochází z tropických oblasti Ameriky, pěstovali ho staří Mayové, Inkové a Aztékové. Amarant prý v překladu znamená „nesmrtelný“. Rostlina dokáže růst nejen v tropech, ale i ve velehorách. Dorůstá 3 – 4 metry. Semínko amarantu je velmi malé a pevné, podobně jako mák.

Proč jíst amarant?

  • obsahuje mnoho kvalitních bílkovin, podobně jako quinoa se složením aminokyselin blíží bílkovinám živočišného původu
  • má i hodně vlákniny
  • je vynikajícím zdrojem minerálů – obsahuje železo, vápník, hořčík, obsahuje i několik vitamínů
  • je bezlepkový
  • působí preventivně proti ateroskleróze, mozkové mrtvici, chrání srdce
  • je také prevencí před nádorovým onemocněním střev a pomáhá proti zácpě
  • po uvaření amarant moc nezměkne, doporučuje se proto raději jen jako doplněk při vaření jiné obiloviny (např. nahradit 15 % amarantem)

Quinoa (merlík chilský)

Quinou původně pěstovali Indiáni v jihoamerických Andách jako svoji základní potravinu. Proto se jí někdy říká „pšenice Inků“. Botanicky se znovu nejedná o obilovinu, ale využít ji můžeme úplně stejně jako ostatní obiloviny. Daří se jí na náhorních plošinách v horách, v současnosti se nejvíce pěstuje v Peru a Bolívii. Dorůstá do výšky až 2 m.

Proč jíst quinou?

  • quinoa je výborným zdrojem bílkovin a vápníku, obsahuje i další minerály a vitamíny
  • obsahuje všech osm základních aminokyselin, stejně jako všechny potraviny z živočišné říše a z rostlinné říše např. sója, spirulina, amarant a konopné semínko
  • neobsahuje lepek
  • posiluje organismus, podporuje funkci ledvin.

Pohanka

Pohanka z botanického hlediska nepatří mezi obiloviny, ale mezi tzv. pseudoobiloviny, běžně se ale v jídelníčku používá jako obilovina. Původně pochází z chladných oblastí Asie, posiluje tělo a zahřívá hlavně v zimě a chladných dnech. U nás má dlouhou tradici, v 19. století se prý na Valašsku snědlo v průměrné rodině 1 – 3 kg pohanky týdně. Tradičně ji tam připravují se slaninou, česnekem nebo brynzou.

Proč jíst pohanku?

  • pohanka obsahuje spoustu aminokyselin, minerálů a vitamínů
  • nejdůležitější je obsah rutinu, což je fytochemikálie (látky s příznivým zdravotním působením v organizmu, které jsou obsaženy pouze v rostlinných zdrojích) podporující působení vitamínu C a zvyšující elasticitu krevních kapilár
  • díky tomu je pohanka lékem na cévy (vrací jim pružnost), tím pádem i na křečové žíly a hemeroidy
  • posiluje imunitu, snižuje hladinu krevního cukru, snižuje riziko vzniku diabetu, infarktu a mozkové mrtvice
  • zevně se používá jako náplast na záněty kůže
  • slupky pohanky se využívají jako náplně do léčebných polštářků a matracíJ

Čirok

Čirok je teplomilná obilovina, má svůj původ v Africe. Má dlouhý kořenový systém (až 170 cm), dokáže tak získat vodu i z větších hloubek.

Proč jíst čirok?

  • je bezlepkový
  • vynikající nutriční vlastnosti
  • mouka z čiroku je velmi vhodná na pečení
  • obsahuje hodně bílkovin (stejně jako quinoa a amarant), které se svým složením blíží kvalitě živočišné bílkoviny
  • najdete v něm také spoustu vlákniny, minerálů, je to významný antioxidant

Rýže natural

Rýže se pěstovala v Číně už před více než šesti tisíci lety, je to nejrozšířenější obilovina na světě. Je pokryta nestravitelnou slupkou, která se odstraňuje, když je rýže zralá. Pod touto slupkou se nachází další obal, který se v případě rýže naturální (přírodní, hnědé) nechává. Pokud se odstraňuje i tato slupička, vzniká bílá rýže.

Proč jíst rýži natural?

  • rýže natural obsahuje polysacharidy, bílkoviny, malé množství tuků
  • je bohatým zdrojem vitamínů skupiny B a vitamínu E
  • obsahuje i hodně minerálních látek
  • oproti bílé rýži je bohatým zdrojem vlákniny
  • je lehce stravitelná
  • uklidňuje nervový systém, prospívá zažívací soustavě, čistí organismus od škodlivin, snižuje krevní tlak
  • neobsahuje lepek
  • působí proti rakovině

Kukuřice

Kukuřice rostla ve Střední a Jižní Americe už před více než devíti sty lety. Indiáni ji používali na nejrůznější způsoby a pěstovali jí přes 200 druhů. Zajímavé je, že zdaleka nebyla jen žlutá, ale zrna se (bez genetické úpravy) pěstovaly např. i modrá, červená, růžová, černá a vícebarevná.

Problém současné doby je, že dnes je všechna kukuřice a sója v USA (kromě bio) kvůli větším výnosům geneticky modifikována – GMO. V USA to nemusí být na výrobcích z těchto plodin označeno, tj. spotřebitel se to nedozví. V EU platí směrnice, že na všech produktech, které obsahují víc než 0,9 % GMO, musí být zřetelné označení.

V ČR je povoleno pěstování geneticky modifikované kukuřice, která se sice smí používat jen jako krmivo, ale do těla se nám tyto látky pak dostávají nepřímo ve formě vajíček, mléčných výrobků, masa. Proto je dobré jíst výrobky v bio kvalitě, do krmiv na eko farmách se nesmí přidávat GMO krmivo.

Z kukuřice se dělají kaše, tortilly, chleby. Na trhu je ale i spousty nezdravých kukuřičných produktů, hlavně zdravotně nevhodný kukuřičný sirup, který se díky nízké ceně přidává do junk food a sladkých limonád. Kukuřičné škroby se také přidávají do spousty nepotravinářských výrobků (např. oblečení, papír, lepidla, léky, kosmetika).

Proč jíst kukuřici?

  • čerstvá kukuřice obsahuje vitamín C a vitamíny skupiny B
  • je dobrým zdrojem vlákniny a minerálních látek
  • neobsahuje lepek
  • je ideální do teplého počasí (platí pro čerstvá zrna)
  • čerstvá zrnka kukuřice se chovají jako zelenina, mají i více enzymů a vitamínů než například kukuřičná mouka
  • nejlépe stravitelné jsou žluté čerstvé a lehce napařené klasy
  • pozor na extrudované kukuřičné výrobky – nehodí se jako součást zdravého jídelníčku, jsou to jen sacharidy bez výživové hodnoty

Moc doporučuji zařadit více z obilovin a z pseudoobilovin do svého jídelníčku, prospěje to tělu, poznáte nové chutě a rozšíříte si obzory :-).

Autor článku: Dana Weisserová

Hlavní zdroj: BioAbecedář Hanky Zemanové

Děkuji prodejně „Zdravá výživa aneb škopek není všechno“ sídlící v Brně – Králově Poli v Tescu za možnost nafocení produktů z jejich sortimentu.